Zpravodajství BFT z Finska

Přibližná trasa: Jyväskylä - Joutsa

Tak se mi to předsevzetí se zpravodajstvím zatím příliš nedaří plnit. Zrovna teď sedíme u jezera Iso Lilijärvi, v podstatě uprostřed ničeho a čekáme s Matějem a Terkou na zbytek skupiny, která se rozhodla nejít podle plánu podle buzoly, ale na doporučení místních Finů šli kus po cestě aby ale stejně nakonec zašli do terénu. Už přucházejí z kamenitého svahu, kde stejně jako jinde je třeba dávat pozor na díry mezi kameny přerostlé mechem, kam se člověk může prapadnout až po koleno. Jinak je to ale velmi příjemné, měkke.

Obecně lze tento puťák charakteristický (kromě extrémně častého koupání) tím, že cesty, po kterých chodíme nejsou ani na mapě:-)
Skupina už přichází ze svahu a pomalu se začíná pást. VŠUDE je tu plno borůvek, brusinek, čas od času malin a někde dokonce i volně v lese rostoucího rybízu všech tří barev.

Co se týče sportovních výkonů, tak i v této rovné krajině nevynecháme jedinou příležitost vylézt na jakýkoli malý skalnatý kopeček s vyhlídkou. Kilometricky jsou naše výkony ve srovnání s nedávnými ročníky spÌše nadprůměrné: Sobota: 13,1 km, Neděle: 15,2 km s průměrnou rychlosti 3,27  km h^-1.

Tábořiště:
So/ne: 62° 10,944' s.š.; 25° 52,328' v.d.
Ne/po: 62° 6,184' s.š.; 25° 52,535' v.d.

A ještě jsem zapomněl na jahody. Rostou zpravidla kolem cest,a při jejich sběru se provozuje tzv. «jahodová chůze »,což je něco jako indiánská chůze. Člověk se při tom shýbá a zvedá s krosnou na zádech a tak to určitě podporuje kardiovaskulární systém a je to proti celulitidě, zhodnotila to Kája. A proti stárnutí buněk protože přitom člověk přijímá antioxidanty.

No a ještě houby - množství křemenáčů, lišek i jiných.