Mám bagr a nebojím se ho použít.

Přibližná trasa: Jyväskylä - Joutsa

V pondělí spolykáno kilometrů:
17,5 km ujito rychlostí 4,01 km h^-1; poloha: 62° 1,641' s.š.; 25° 57,328'

Spali jsme na pláži (na písku navezeném jako vstup pro vytahování lodí z jezera). Ráno budil u někoho ve stanu mluvící budík - "Je sedm hodin, je čas vstávat!". S vidinou naštvaného chlápka s bagrem jsme opravdu vstali brzo a šli pro vodu na snídani. Luděk večer odhalil potůček kousek od pramínku, nechutně studený, že v něm ċlověk neudržel ruku, ale krásně čistý. Jak by taky ne, hejna komárů, která tu vodu hlídala jistě odradily jakékoli zvíře, aby tam šlo nakadit.

Při té příležitosti můžeme popsat vodní hospodářství. Prameny jsme zatím nikdy nenašli, jen v jedné vesnici jsme minuli dvě veřejné pumpy. Proto pijeme vodu z jezer, kterou podle nálady různými způsoby upravujeme.Možnosti máme v zásadě následující:

• pít to rovnou, protože při koupání sejně člověk občas něco naloká a na Slovensku jsme pili ledacos
• převaření
• Evin vodní filtr
• činidlo A a činidlo B (sada Tramp) takový chlor a dechlor (něco, co tam vytvoří volný chlór a něco, co ho pak převede na chloridy)
• ještě nějaké tablety na úpravu vody, které centrálně pořídil Kofola, ale díky neplánovanému získání výše jjmenovaného filtru ještě nepoužili

Matěj má na vrchu krosny opět pŕivázaný otevřený kotlík s houbami. Inspirovalo nás to k rekonstrukci kolektivní hry jihoamerických indiánů:
Na hřišti se pohybují dva hráči, kteří mají každý ve výšce 2,20 m upevněn kotlík. Zbylí členové družstev se snaží do soupeřova kotlíku vhodit hliníkový disk (víčko od ešusu). Družstvo, které prohraje bude obětováno komárům.

Během balení se ukázalo, že kvůli hromadnému nošení vody byl ztracen přehled o lahvích. "Kde je moje Dobrá voda s Bobem a bobkem?" Nebo modrá magnéska. Z různých důvodů různí lidé vyžadují lahev, kterou si přinesli.
Ghost: Mě záleží na obsahu. Tedy hlavně na čistotě vody v dané lahvi, která je v mém držení.
Kája: Na vzhledu záleží.
Ghost: To ti připomenu po ránu.
Kája: Ty po ránu taky nevzpadáš kdoví jak.
Ghost: Ale mě na vzhledu nezáleží:-D

Luděk: Našli, že nám nesouhlasí 228 korun a nakonec se ukázalo, že to byla lízátka, která na zámku Nižbor sežrali mravenci.

Po pár kilometrech jsme dnes vstoupili do NP Leivönmäki. Svačinka na místě, kam jsme chtěli včera dojít spát (oficiální kryté ohniště), kde jak jsme zjistili místo na stany vůbec nebylo.
Došli jsme až ke spací boudičce u krásného malého jezírka s černou vodou, se molem, s okolním břehem obrostlým zmenšenými borovicemi, s pár lekníny, v okolí s lesem, se spoustou borůvek, s dřevníkem s pilou a sekerou, luxusní kadibudkou a úplně bez lidí. Nápis na boudičce, ktera je jako roubená nízká autobusová zastávka hlásá: Soimalampi. Tak se to tu snad jmenuje. To místo je tak hrozně krásné, že vyhlašuji kacířskou myšlenku už dál nejít a zůstat tady, ačkoli je teprve půl čtvrté. Původně jsme tu plánovali jen oběd a dojít o tábořiště dál (3,5 km). Matěj pořádá dvouhodinový brífink, kde vysvětluje varianty A a B se všemi jejich důsledky na následujících několik dní a pak i nějaké podvarianty. Zdá se, že se v tom všichni ztratili a tak je otázka do referenda nakonec formulována jen na "zůstat" či "jít o to tábořiště dál". Zajímavé je, že mimo nehlasujících, kterým to bylo jedno hlasovali pro "zůstat" jen kluci a pro "pokračovat" jen holky. Kytara hlasovala, že zůstane. Nakonec ale touha se dělit trochu narazila na praktické problémy s dělením jídla a kouzlo místa převážilo. Schválili jsme tak nako nec nějakou variantu omega 7 bž 12 s dolním indexem v358 s pruhem. Po obědě, tj. asi v půl šesté večer jsme vyrazili na fakultativní výlet na lehko s cílem najít vhodné místo pro přeplavení řeky na jižní stranu jezera Rutajärvi. Není tu totiž žádný most a muselo by se to obcházet spoustu km po silnici. Mezitím si několik holek v táboře chtělo udělat dámskou jízdu a protože jediný zůstavší Luděk jim v tom překážel, nechaly ho plavat v jezeře až do přitopení.

Matêji, je zakázáno se dotýkat kovových částí kolem ohniště.
Matěj:Tak že se nesmím dotýkat ničeho kovového v okolí ohniště, jakkoli to uchopovat, brát to, pohybovat s tím a vůbec se pohybovat blízko toha? To je dobra definice, to bych mohl pochopit.
Ghost: Prostě jakkoli s tím interragovat, kromě gravitačního pole a možná nějakých fotonů.

Probíhá hovor o budících: "Dobrý jsou takový ty na mobilu, kde aby přestaly řvát, tak musíš vymyslet nějakou matematickou úlohu.
Matěj: Třeba kolik je prvočísel od nuly do sta.
Petr: 1,3,5,9...
Vendy:Petře, ne všechny zde položené otázky je třeba vyřešit.

Dlouho se řeší pitelnost vody z jezera, jako bysme jen zde nepili už z horších.
Vendy: Je tu ten záchod.
Tyr: Ale ten je přece daleko od vody.
Vendy: Ne ten je na následky vody.
Tyr:Já jsem vybaven. Endiaron, endiaron, endiaron.
Ghost: Stahujete kalhoty a sračka je ješte daleko...

To je dobrý vaření - hrál jsem na kytaru a zatím je hotové jídlo. Matěj: Někdo nanosí dřevo, udělaj se vidlice na kotlík, někdo vaří, někdo přitom hraje na kytaru. Tak nějak to probíhalo na Slovensku a na tu tradici jsem tímhle chtěl navázat a myslím, že se to povedlo.

Co je to támhle za mrtvolu? Mrtvý ruský dovolenkář? Tyristor. Tyristore, půjčíš mi svojí lžíci? Tyristor se prudce probudí: «Počkej, a čím budu jíst borůvky?»

Táhne na půlnoc, většina sedí na kraji spacího přístřešku jako slepice na hřadu, kytara hraje, oheň hoří. Povedlo se to...